|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Srovnání povídkové tvorby F. Langera, M. V. Kratochvíla a M. Součkové - žánrové variace
Kowandová, Helena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce popisuje, interpretuje a srovnává tyto tři soubory krátké prózy české literatury 1. poloviny 20. století: F. Langer: Snílci a vrahové, M. V. Kratochvíl: Povídky lásky a smrti, M. Součková: Škola povídek. Zaměřuje se na postihnutí a srovnání tří variant aktualizace tradičních žánrových typů, reflektující implicitně (Langer, Kratochvíl) či explicitně (Součková) poetiku povídky a žánru, a na nalezení paralel a formulace originálních přístupů.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Vývojové proměny krátké venkovské prózy 2. poloviny 19. století a počátku 20. století (Hálek, Světlá, Mrštík, Rais, Nováková, Kratochvíl, Šlejhar)
Kletečková, Martina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Resumé Diplomová práce v interpretaci krátkých venkovských próz pěti vybraných autorů 2. poloviny 19. století a počátku století dvacátého (K. V. Rais, J. K. Šlejhar, A. a V. Mrštíkové, T. Nováková, J. Kratochvíl) sleduje pojetí tématu venkovské rodiny podle hledisek, vymezených na základě historických a sociologických poznatků odborné literatury o venkovské rodině 19. století. Na základě těchto hledisek jsou pojednání o autorech členěna do kapitol "Model rodiny", "Domov a svět", "Rodina a zemědělský rok", "Rodina a poměry majetkové", "Narození a smrt ve venkovské rodině", "Rodina v naplňování tradic a norem náboženského života". Tvorba autorů je zasazena do kontextu venkovské prózy 19. století. Následná interpretace dokládá proměny v přístupu jednotlivých autorů k zobrazovanému tématu.
|
host ::
RSS.